ANKETNÍ SERIÁL Sféry bubeníků – otázka šestá:
Psychická a fyzická příprava hudebníka
Tentokrát prostě: co se Vám vybaví při těchto slovech, vypůjčených z názvu jedné publikace HAMU? Jaký význam přikládáte oběma přípravám (aneb: myslíte, že to k něčemu je?) a jaký obsah pro Vás konkrétně mají? Co Vám pomáhá a čemu se naopak vyhnout?
Pozornost můžete věnovat jak dlouhodobým, tak krátkodobým praktikám, přičemž nás (a především některé z nás) jistě budou zajímat i Vaše zkušenosti s alkoholem, marihuanou, halucinogeny a tak podobně, to vše samozřejmě v souvislosti s muzikálním výkonem za bicími.
Pepa Cigánek
Cvičím pokaždý, když vstanu, snažím se srovnat kostru s mozkem, cítím se tak celkově líp. Konkrétní cviky nemá asi cenu popisovat - nejsem Šípková - východoasijská učení tohoto mi vyhovují.
Druhá část otázky. Tím si snad projde každý, s rozdílnýma zkušenostma a následkama. Přestal jsem chlastat od chvíle, kdy jsem zjistil, že jsem tři dny po střetu k nepoužití. Netvrdím, že si občas nedám "dobré šlijovice", ale mnohem důležitější je pro mě, s kým piju, než jak často. Ostatní dobroty jdou mimo mě.
Dan Dlouhý
Psychickou přípravu bych já osobně chápal jako zvýšení motivace ke cvičení a koncertování - pokud je člověk v depresi a má všeobecný pocit marnosti, nemá vůbec chuť se o cokoliv snažit, a tím pádem nic moc nenacvičí, nevymyslí ani nezahraje (a vystoupení s unuděnými a otrávenými hudebníky bez energie je nepochybně zcela zbytečné - čili úplně na ...).
Myslím, že při učení se hře na nástroj není pití a jiné "topořílky" optimální, protože se člověk daleko méně koncentruje a obvykle posléze všechno zapomene. Snaha dosáhnout vrcholné techniky je něco podobného, jako trénování vrcholového sportovce ke špičkovým výkonům - pokud je člověk všestranně v kondici, jde to daleko snáz. Jiná věc je dostat se do zvláštního uvolněného stavu pro usnadnění hudební komunikace s ostatními hráči nebo "se sebou samým" - tam to občas funguje, ale klíčem je vytvoření té přesné "hladinky" a to je hlavní problém. Byť je někdy člověk před koncertem tak unavený, že se snaží se dostat "do pohody" a chuti ke hraní nějakým tím alkoholem, nakonec (aspoň já) vždycky zjistí, že zcela střízlivému by se mu hrálo lépe. Výjimkou jsou jen koncerty, kde člověk hraje věci tak rutinně vžité (a nepřežene to s tou "hladinkou"), že je celkový hudební výraz lepší, než za střízliva. V celé věci ale hraje roli tolik dalších faktorů (zvuk, odposlechy, reakce diváků, "hladinka" spoluhráčů atd.), že se výsledek nedá nijak spolehlivě odhadnout - není to matematika a přesné naprogramování je nemožné.
Lukáš Doksanský
No tak doufám, že jsem tu otázku pochopil správně J)). Fyzická příprava pro mě znamená bejt v dobrý fyzický kondici. Jinak se stává z odehrání cca dvouhodinovýho koncertu s Arakainem totální peklo. Snažím se doma pravidelně cvičit na takovým šlapacím stroji - podobnej pohyb jako na běžkách + kliky, sklapovačky a takový ty různý cviky, co jsme všichni dělali na tělocviku J. Teď jsem si ještě koupil BCAA. To jsou aminokyseliny, který potřebujou svaly pro rychlou regeneraci a při námaze poskytujou svalům ochranu, aby se tolik nedevastovaly. Myslím, že hraní rockový muziky je co se týče fyzický námahy vrcholovej sport. Těžko udělá někdo v posilovně za dvě hodiny víc pohybu J. K tomu ještě baštím GS Condro, protože mám trochu problém s kolenama. Ono je to dobrý brát i preventivně, protože se líp vyživujou chrupavky a tak se předejde budoucím problémům.
Hodně důležitý je pro mě se před koncertem rozehrát. Mám cvičítko na ruce i na nohy. Psychická příprava je samozřejmě klid, což ne vždycky jde. Zase na druhou stranu se mi povedlo odehrát pár koncertů po totálním stresu. To je ta varianta, kdy mozek neřeší věci okolo hraní a ňák víc funguje cit nebo co J. Co se týká alkoholu a drog, je to každýho věc a každej to má jinak. Rozhodně nesouhlasím se rčením, že nejlepší je, když je muzikant „čistej“ jako jediná správná varianta. Každej muzikant je tak trochu extrovert, protože jinak by na podium nelez a je jeho věc, jak dosáhne stavu „uvolnění“.
Viděl jsem muzikanty, který hráli výborně nalitý i zhulený a naopak některejm střízlivejm by panák pomohl. Já po trávě nezahraju nic, resp. nějak se mi nedaří najít dobu J. S jinou drogou jsem nikdy neexperimentoval a asi ani nikdy nebudu. Po alkoholu je to v pohodě, ale má to taky svoje pravidla. Po pivu můžu hrát v Redutě, ale ne nářez. To jsou pak ruce strašně těžký. Pivo si dám tak max. na zkoušce a před koncertem jedině panáky nebo víno. To je pak těžko na cvičišti, lehko na bojišti J.
Tomáš Kašpar
Snažím se přistupovat k otázkám fyzické a psychické přípravy zodpovědně. Zajímavé byly pro mě poznatky uvedené v knize Poledňáka: Hudební psychologie. O dané tématice jsme vedli v tomto ohledu diskuse na vysoké škole. Velmi dobré jsou, hlavně co se týče psychologie, informace od fenomenálního klavíristy F. Liszta, které platí stále. Co se týče fyzičky, tak je dobré sportovat, a to je ostatně dobré tak jako tak:-). Jinak se před důležitými koncerty snažím být v pohodě, protože samotná zátěž příprav vlastního koncertu je často velmi náročná.
Když jde pak člověk na pódium a je totálně vyčerpán a musí přesto někde najít energii a koncentraci na co nejlepší výkon - to jsou hodně zajímavé situace. Zde mluvím hlavně o projektech The Wall a Dark Side of the Moon. Alkohol - určitě se mu nevyhýbám, ale s hraním to nejde u mě dohromady, teda pokud nehraju plesy a kšefty podobnýho ražení:-)). Jinak asi každý bude mít zkušenost, že po určité dávce alkoholu (u každýho jinak) nohy ztěžknou a zahrát pak na dvojšlapku Halí belí není tak jednoduchý, jak by se na první pohled mohlo zdát:-))
Roman Lomtadze
V den koncertu se snažím být vyspalý a odpočatý, jinak žádné „rituály“ nepraktikuju. Jedna z mých oblíbených věcí byla jízda na motokárách, ale po tom, co jsem se před vystoupením vyboural a celý koncert hrál s rozseklou nohou, žádné sporty před hudebním výkonem radši nepraktikuju.
Fyzická kondice je pro bubeníka důležitá. Já osobně se snažím věnovat plavání. Někdy bych si chtěl vyzkoušet cvičení na bubny pod vodou. Před koncertem si vždy přečtu playlist a snažím se uvědomit si každou píseň, kterou mám zahrát, a hlavně si představit začátky a konce každé skladby. Alkohol požívám minimálně, nekouřím, občas si zakouřím trávu, ale rozhodně tyto věci nepraktikuju před koncertem.
Štěpán Smetáček
Co se fyzična týče, mě napadá doporučit tuto knihu: The Percussionists' Guide to Injury Treatment and Prevention: The Answer Guide for Drummers in Pain... by Workman, Darin
Co se psychična týče, myslím, že hudební výkony souvisí úzce s mentálním a psychickym životem každého konkrétního hráče. Každému vyhovuje něco jiného, hlavně proto, že každému jde o něco jiného. Nedovedu si představit žádné pravidlo, žádnou moudrost, která by se toho týkala. Slyšel jsem mnohokrát: Don’t think, just play, ale já bych raději příkaz Don’t think vůbec do společnosti nepouštěl. To nám lidem jde velmi dobře a některým sdružením se to velmi hodí.
Dano Šoltis
Nějaké ty zkušenosti s alkoholem, marihuanou a halucinogeny za bubnama mám. Všechno jsou to látky, které umožňují člověku zažívat uvolněnější pocity, a to někdy pomáhá otevírat nové světy, někdy je uzavírají. Myslím si, že je důležité naučit se hledat podobné pocity v normalním stavu, a to formou poslechu a stahování a analyzování dobrých nahrávek a muziky, která tě oslovuje. Co se týče marihuany, tam je to velice individuální záležitost, každý jedinec to zvládá jinak.
Každopádně při požití jakékoli halucinogenní latky nebo alkoholu člověk ztrácí kontrolu nad svojí hrou, často zažívá skvělé, ale bohužel jenom subjektivní pocity. Doporučuji před koncertem nepožívat nic a pokoušet se hlavně získat co největší kontrolu nad svojí hrou a zároveň dokázat vnímat co nejvíc svoje spoluhráče a snažit se vytvářet společně děj v dané kompozici. Také je v případě požití jakékoli látky dobré si to nahrát, abys měl možnost si to pozdějc poslechnout a zjistit, co a jak..:-) Ale jak už jsem vzpomínal, každý to zvládá jinak, znám lidi, kteří dokážou hrát skvěle po požití velikého množství alkoholu a zní to výborně.
Martin Vajgl
Na to asi nejde odpovědět tak, aby to platilo pro všechny případy, natož aby ten systém vyhovoval většině. Jednak tu máme otázku psychicko-chemickou. Někdo se prostě dostane do pohody tím, že něco požije, někoho zase to požití o pohodu připraví. Při pohledu na subjektivní vnímání hráče to leckdy může pomoci k uvolnění a „užití si“ hry. Nicméně pokud budeme mluvit o možnosti zlepšení instrumentálního výkonu po požití alkoholu nebo drog, pak si myslím, že to je od začátku protichůdné a neuskutečnitelné.
Další - fyzická - příprava je dobrá určitě pro život jako takový-), člověk by se měl asi trochu hýbat a procvičovat tělo, když ho pak používá jako prostředníka a vykonavatele svých myšlenek na nástroji. Akorát je dost těžké tento zdravý způsob života spojit s nezdravým hudebnickým zázemím. Taky jde hodně o to, co člověk hraje, určité brutální a rychlé styly si prostě tu dobrou fyzičku vyžádají-)).
Radek Vitys Krajdl
Co se týče mne, tak nemám žádný speciální nebo psychický přípravy. Před každym koncertem si proklepu nohy, na padu rozhejbu ruce a celý se snažím uvolnit. Alkohol nepiju, žádné drogy neberu ani nekouřim a myslim, že to nikomu z nás nepomůže, a to nejen za bicími!!!!!!!!!!
Václav Zima
Co se týká psychiky, snažím se před koncertem uklidnit, i když se to vždy nezdaří. :-) Co se týká fyzické přípravy, tak se trošku rozehrát. Jinak myslím, že není na škodu sportovat. Nejlepší je podle mě plavání a z vlastní zkušenosti doporučuji i jógu. Ptal jsem se Thomase Langa vzhledem k tomu, jak vypadá, zdali chodí posilovat. Odpověď - plavání (asi hodně) a hathajóga. Pro zajímavost Virgil Donati to samé a ještě běh. To asi o něčem vypovídá. Wecklovi taky nevyrostly ty bicepsy jen tak. Ale u něj to byla podle známého, který s ním mluvil, posilovna.
Přece jen tělo dostává při každodenním hraní zabrat a je minimálně dobré předcházet zbytečným úrazům páteře (stačí jen třeba tahání mechaniky). Shodou okolností v posledním Modern Drummeru je docela obsáhlý článek o běhání. Řekl bych, že jízda na kole je lepší, vzhledem k tomu, že přece jen klouby při běhu dostávají zabrat. Co se týká alkoholu atd. Po požití i malého množství jsem zjistil, že jsem poněkud nefunkční. Holt nevýhoda rychlého metabolizmu.:-)
(zveřejněno 6. 3. 2007)
Pro Magazín Sféry bubeníků připravil Kostka