Struník, a problémy s nechtěným bzučením a rozezníváním.
Na levnějších malých bubnech jsem přišel na to, že hlavním problémem může být v případě bzučení hloubka struníkových lůžek. Ovšem může to být problém i u drahých nebo custom malých bubnů. Takže je třeba se podívat, jestli jsou lůžka dosti hluboká na to, aby vyhovovala samotnému struníku. Někdy je bzučení způsobené třením plechů s blánou v místech, kde je struník přichycen pásky/šňůrkami. Na trhu jsou struníky např. od firmy Puresound, kde se na tento detail více hledí.
Také věřím, že problém může vyřešit použití tenčí rezonanční blány (200 weight nebo „Diplomat snare“) než obvyklejších 300 nebo "Ambassador snare". Podle mě se 200 nebo Diplomat snare lépe ladí, zlepšují citlivost struníku a pomáhají struníku i při větším napnutí si lépe sednout. Silně doporučuju vyzkoušet na vašem bubínku a to dokonce, i když hrajete death metal!
Je mnoho případů, kdy je bzučení struníku problematické.
Prvně rozepíšu pár jednoduchých návrhů, jak se bzučení zbavit a pak velmi podrobnou metodu.
Obvykle se malý buben rozbzučí zvukem blízkého bubnu, basy nebo kytary, atd. To, co způsobí rozbručení malého bubnu, je jeho naladění na stejné frekvenci/tónu (nebo velmi blízko) jako zdroj zvuku. Přeladění malého bubnu je samozřejmě po nalezení svého vysněného zvuku to poslední, co byste chtěli udělat, ale tak jako u všeho, co se týká zvuku, musíte udělat nějaký kompromis. Řešení tohoto problému může být komplexní záležitost z důvodu vlastního přeznění samotného struníku/bubnu. Pokusím se shrnout všechna možná řešení. Mám ověřené, že první dva tipy fungují dobře, ale mnozí se na tento problém příliš zaměřují a ani by nemuseli. Bzučení je v mnoha případech základní složka zvuku bubnu, zejména v případě naladění „tlustého“ zvuku a v nahrávce nebo přes ozvučení vůbec jako bzučení nezní.
Jednoduché metody
- - U bubínku s deseti šrouby povolte vedle struníku na každé straně dva šrouby, až se blána zvlní a pak znovu utáhněte do budu, kdy zvlnění zmizí. To znamená, že 4 šrouby povolíme a vykompenzujeme to utažením zbylých 6 šroubů (3 na každé straně struníku).
- - Najdeme problematický nástroj a přeladíme ho. Většinou je to jeden z tomů a naladění jednoho tomu neví ve výsledném celku tak rozhodující. Uvádí se, že bezproblémové by mělo být naladění tomů o 5 not/půltónů od malého bubnu a pak dodržení tohoto intervalu i mezi ostatními tomy. Ale je to jen částečné řešení, protože zvuk malého bubnu je sám o sobě velmi bohatý na přeznění (záleží tedy na naladění) a odstranění jednoho přezvuku pomocí přeladění pravděpodobně způsobí jiný!
- - Úplně jiný přístup je vložení velmi tenkého papíru nebo stříbrné topenářské izolační pásky mezi struny a blánu v blízko místa, kde jsou struny napojeny na plechy. Chce to trochu experimentovat s tloušťkou a umístěním, ale mělo by to výrazně pomoci.
- - Jiné blány. Telecí kůže jsou málo citlivé k tomuto fenoménu. Samozřejmě můžeme použít napodobeniny telecích kůží , jako jsou Remo Renaissance nebo FiberSkyn 3, které tento jev také sníží.
- - Je-li zdroj nežádoucího bzučení jiný blízko umístěný buben, zacloňte ručníkem nebo jinou těžkou látkou spodek malého bubnu.
- - Nejproblematičtější jsou drátěné struníky, vyzkoušejte lankové struníky třeba od Grover, Patterson nebo Hinger. Tradiční střívkové struníky jsou velmi málo náchylné na bzučení, ale výsledkem je pak velmi suchý zvuk.
- - Zkuste podladit rezonanční blánu a naopak abyste dostali stejný tón přitáhnout údernou blánu. Když to nebude mít účinek, udělejte to obráceně. Myšlenka je vytvořit větší rozdíl ve výšce ladění obou blan, tak aby blány nemohli tak lehce rezonovat na stejné frekvenci
Komplexní a poučná metoda
Zde je moje vlastní metoda na odstranění problémů s bzučením struníku. Ovšem pro vyřešení musíte dostat trochu vzdělání. Začneme položením otázky, co to udělá, když se něco změní?
Realita je taková, že musíte něco změnit v ladění (nejčastěji malý tom nebo samotný bubínek) nebo akustice místnosti. Blány jsou membrány, které se něčím rozvibrují. To „něco“ musí uvést blánu do pohybu, je to buď palička nebo jiný zvuk, který blánu vybudí. Když je blána vybuzená, struník naráží na povrch blány a vibruje. Je to podobné jako když se rozvibruje papír položený na zemi blízko basového aparátu nebo se rozřinčí skleněné tabulky ve vaší knihovně, když během filmu spustí subwoofer vašeho domácího kina. Aby se to stalo, musí mít tento zdroj zvuku dostatečnou hlasitost A odpovídající frekvenci. Toto je k odstranění bzučení klíčové.
Téměř v každé akusticky neošetřené místnosti jsou některé frekvence výraznější než jiné. Také tyto „uzly“ vznikají v násobcích frekvence znovu a znovu. Návrháři nahrávacích studií tyto skutečnosti ví a projektují i tzv. basové lapače k odsání těchto “špiček” z frekvenční křivky, navrhují povrchy, které pohlcují a rozptylují tyto problematické uzlové frekvence. Zvuky v basovém a středobasovém pásmu jsou pro bzučení struníku nejproblematičtější. Místnosti, které mají navzájem rovnoběžné stěny, jsou horší než místnosti se stěnami o různé délce a různých úhlech. Pokud tato problematické frekvence je blízko nebo dokonce přesně na tónu ladění bubnu nebo tónu, který zahraje basák, kytarista, klávesák, atd. je tento „zesílen“ a bzučení struníku se tak ještě zhorší.
Také pokud je zdroj zvuku (reprobox) umístěn dostatečně blízko bubnu nebo soupravy, pak se může blána vlivem pohybu vzduchu rozvibrovat i bez ohledu na zahraný tón. Opět ale budu vibrovat/bzučet o to intenzivněji, čím blíže bude frekvence ladění blány.
Mladší a méně zkušení hráči se většinou bzučením struníku hodně trápí a ve snaze odstranit bzučení zadusí citlivost struníku. Výsledkem pro posluchače nebo při nahrávání je buben bez života nebo bez citlivosti k tzv. ghost notes. Většina zkušených hráčů bzučení ignoruje, protože vědí, že bzučení není slyšet ani u vzdáleně sedících posluchačů, ani v celkové nahrávce. Také musíte uvážit, že u nástrojů umístěných blízko sebe může nastat bzučení a zvonění a musíte si také uvědomit, že se stěhujete z prostoru do prostoru, z místnosti na pódium a je velmi pravděpodobné, že bzučení v jiné prostředí samovolně zmizí.
Nicméně teď když už jste lehce vzdělanější v základech, jsou zde některé myšlenky jak minimalizovat nebo eliminovat bzučení struníku.
Zaprvé se pokuste změnit polohu soupravy v místnosti. Například, pokud máte soupravu umístěnou v rohu, postavte ji doprostřed delší zdi. Umístěním soupravy do rohu místnosti směrem ven může mít za následek nárůst basových frekvencí. Velký buben a tomy budou znít plněji než kdekoliv jinde. Z toho důvodu také přemístěním soupravy může pomoci eliminovat zvonění tomů. Přemístění může být také klíčem k potlačení bzučení struníku, pokud je způsobeno jinými nástroji než jsou tomy. Také jednoduše může vzít bubínek zatímco ostatní budou hrát a hledat místo kde je uzlová frekvence vyrušena akustickou povahou místnosti. tak kde jsou špičky, jsou obvykle také uzly v kterých fázový posun způsobí v akustice místnosti potlačení některé frekvence. Studioví zvukaři běžně hledají místo, kde akustické nástroje znějí lépe, takže to můžete udělat také a teď už víte proč.
Pokud vše ostatní selže a další přeladění tomů nebo malému bubnu není už možné nebo nepřineslo požadovaný efekt a bubínek pořád bzučí, mám tu svojí metodu jak bzučení eliminovat nebo redukovat.
Sundejte z bubínku údernou blánu. Zkontrolujte, jestli když udeříte na tomy nebo zahraje basa/kytara nebo jiný problematický zdroj zvuku, struník stále bzučí. Pokud ano, musíte na bubínku snížit nebo zvýšit ladění rezonanční blány, postupujte po malých krocích. Najděte bod, ve kterém se bzučení ztratí nebo maximálně sníží. Pokud bzučení nepřestane, problém je akustické povahy a mohla by pomoci výměna blan. Například blány s označením „glass“ od firmy Švand mají větší hmotnost a jsou hůře vybuditelné. Vyzkoušejte také tenké blány, protože ačkoliv se vybudí snadněji, zůstávají v pohybu kratší dobu a tím se může bzučení zkrátit na přípustnou hodnotu. Tenčí blány jako Evans Glass20, 200 a REMO Hazy Diplomat dovolí struníku lépe dosednout na blánu a tím také trochu potlačit jeho pohyb. Ovšem může být opak pravdou? Tlustší blána může být také odpovědí, protože díky její hmotnosti není tak snadno vybuditelná parazitní frekvencí, ale zase na ní struník hůře sedí, což také může způsobit bzučení.
Pokud se situace po provedení změny na rezonanční bláně zlepšila, pak je potřeba vyměnit údernou stranu a začít s přelaďováním. Ujistěte se, že stále hrajete ten samý „parazitní“ tón.
Pokud po sundání úderné blány bzučení zmizí, je to, co musíte změnit, vzájemný vztah úderné a rezonanční blány. Jinými slovy musíte najít jiný tón ladění bubnu. Zkuste jít s údernou blánou nahoru a rezonanční dolů a uvidíte, jestli změna napětí blan pomáhá. Zkuste opak: jděte s údernou blánou dolů a rezonanční nahoru.
Na druhou stranu je to dedukce a experimentování tak jako zkoušení různých malých bubnů, tlumících kruhů nebo blan.